Knihy Danky Šárkové pro děti i dospělé.

Popis produktu

Líbí se vám seriál „Sex ve městě“? Obdivujete například Mirandu nebo Carrie, které jsou krásné, schopné a oblečené podle poslední módy?
V knize Tři plus jedna se přesunete do naší české kotliny a budete společně se Zuzanou a jejími třemi kamarádkami Janou, Jarkou a Zdeňkou prožívat úplně stejné problémy jako čtyři kamarádky v Americe. Všechny jsou totiž také „úžasné“, milují život, někdy svoji práci a sex. Spojuje je nerozlučné přátelství a ani stovky kilometrů jim nezabrání k posezení u kávy nebo skleničky vína. Dozvíte se, že Petr je super v posteli, ale pro život je nepoužitelný, že Honza se v poloze ležmo mění, ale má jeden velký problém a to je jeho žena, Tchaj vyrostl někde ve stepi, umí jen pár slovíček rusky, ale má výdrž několik hodin, Ahmed je tak šíleně charismatický a kolega v práci sice mladý, ale nemít dvě malé děti, určitě už by se dávno rozvedl.
Knihu Tři plus jedna napsal sám život, a tak se nezlobte, pokud se v ní některá najdete. Přeci jen na rozdíl do Sexu ve městě, zůstanete i s hlavními hrdinkami v Praze, nebo v jiné české destinaci. Kniha se čte jedním dechem a doporučuji si k ní dopředu udělat kávu nebo nalít skleničku vína, protože až ji budete číst, rozhodně na jedno z toho dostanete chuť.
Kniha Tři plus jedna je volným pokračováním knihy Nezlomená osudem

---

Ukázka:

Vstupujeme do prázdného kostela, zapalujeme svíčky a se svým přáním na rtech se blížíme k oltáři, abychom obě požádaly toho nejvyššího o odpuštění. Pokládám svíčku mezi ostatní a polykám své přání. Pak se podívám směrem k oltáři a zašeptám: „Ať jsme všichni zdraví, to ostatní už přijde samo. Děkuju a odpusť mi občas ty moje úlety.“

„Přijde ti vše, co budeš chtít, jen musíš mít cíl a cestu, holčičko,“ slyším Aničku.

Přivírám oči a představuju si sama sebe zase jako vzornou ženu, která se stará o muže… žehlí, vaří, peče. Moc tomu nevěřím. Asi není doba. Koukám na Zdenku, která pokleká vedle mě a spíná ruce. S vážností v hlase říká:

„Pane Bože, odpusť mi, že používám svoji pí.. k tomu, abych uživila dítě. Já mu do hrnce něco dát musím, odpusť.“

Bez jediného slova opouštíme církevní majetek. Ještě pohlédneme na ztrápeného Ježíše na kříži a možná si přejeme, aby se na nás trošku usmál.

Čekáme od něho zázrak a ten jednou přijde. Jen člověk nikdy neví kdy a v jaké podobě.

Po týdnu se vracíme z dovolené domů. Řídím auto a jsem příšerně unavená.

„Teď bych potřebovala odjet někam na dovolenou. Chce to nějaké místo, kde se nesmí prodávat alkohol.“